Mezi minulostí a budoucností​

Hannah Arendtová

Eseje, v nichž se Hannah Arendtová táže po povaze svobody, autority a dějin, pojí motiv osudového přeryvu: přerušení západní filosofické tradice vyústilo v totality dvacátého století. Knihu publikovanou poprvé r. 1961 proto uvádí výrokem Reného Chara, francouzského básníka a člena odporu v době nacistické okupace Francie: „Naše dědictví nám nebylo odkázáno žádnou závětí.“ Citát, který se jako ozvěna nese osmi esejemi, poukazuje k obtížné pozici moderního člověka: mezi minulostí a budoucností se rozevřela propast, k jejíž přemostění nelze užít zděděné pojmy.

„Svoboda (..) není omezena zvnějšku a nezávisle na mně. Jsem to já sám, kdo omezuje svoji svobodu kvůli druhému. Jsem to já, který kvůli druhému chci a rozhoduji se, že to či ono nebudu chtít.“
                                                                – Václav Němec, Co je svoboda, 2017

© 2020 Nadační fond WebDialog

rozmluvy.cz | kniha-fiens.cz | ikm-communitas.czwebdialog.cz